|
|
Mediální obraz Jana Hamáčka při dvou politických událostech
Kubant, Vít ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
Jan Hamáček během jednoho roku zažil dvě události, které vyústily v jeho konec ve vysoké politice. Nejdřív se na začátku koronavirové krize v rámci svého působení na ministerstvu vnitra stavěl do role ministra, který je přes své kontakty v Číně schopný zajistit dostatečný počet zdravotnických pomůcek. O rok později po vyřešení zapojení ruských agentů do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích zveřejnily Seznam Zprávy informaci, že předseda ČSSD chtěl toto zjištění vyměnit za ruské vakcíny proti koronaviru Sputnik V a vrcholný prezidentský summit v Praze. V diplomové práci byla provedena analýza, jaký byl Hamáčkův mediální obraz v těchto situacích a jak se lišil ve čtyřech českých denících.
|
|
|
Analýza plnění volebních programů politických stran v České republice v období 2018-2021
Žižková, Silvie ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Lukáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mírou plnění ověřitelných slibů z volebních programů předložených před české občany v rámci voleb do poslanecké sněmovny v roce 2017. Cílem práce je analýza míry plnění slibů všemi politickými stranami, které se v roce 2017 dostali do parlamentu. Analýza zkoumá míru plnění slibů v posledním ukončeném volebním období, tedy mezi lety 2018-2021, kdy byla u moci Druhá vláda Andreje Babiše. Cílem práce je předložit čtenářům výsledky analýzy a zjistit rozdílnou míru plnění koaličních a opozičních stran. Výsledky analýzy prokázaly, že v českém prostředí neplní koaliční strany zásadně více slibů než strany opoziční. Nejvyšší míra plnění slibů byla prokázána u strany ANO, která v době mandátu držela post premiérského křesla a splnila 42 % testovatelných slibů. Druhou nejvyšší míru plnění slibů se 41 % měla však opoziční strana Starostové a nezávislí. Koalice celkem plnila 41 % slibů a opozice celkově plnila 28 % slibů, kdy byly výsledky ovlivněny nulovou mírou plnění slibů ze strany SPD. Výsledky analýzy tedy dochází k závěru, že míra naplnění slibů u koaličních a opozičních stran se významně neliší. Míru plnění slibů tohoto vybraného případu však mohla významně ovlivnit pandemie covidu-19, která v České republice propukla v prvním čtvrtletí v roce 2020 a trvala až do konce...
|
|
|
Vybrané středoevropské levicové strany v kontextu teorie institucionalizace
Kačírek, Lukáš ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou teorie institucionalizace a její aplikací na vybrané politické subjekty ve Střední Evropě. Jedná se o více případovou studii, která za využití politologického konceptu institucionalizace analyzuje dvě politické strany - slovenský SMER- SD a českou ČSSD. Práce si klade za cíl analyzovat obě strany od doby jejich vzniku a získat odpověď na tyto výzkumné otázky: 1) Stojí za dlouhou životností sociálně demokratických stran jejich silná institucionalizace? 2) Jaké jsou podobnosti a odlišnosti v úrovni institucionalizace mezi jednotlivými stranami? Pro získání odpovědi na tyto otázky práce využívá pojetí teorie institucionalizace autorů Roberta Harmela, Larse Svåsanda a Hilmara Mjeldeho, které je dále doplněno o kritéria Jakuba Staubera a následně jsou rozpracovány jednotlivé dimenze tohoto pojetí. V diplomové práci jsou nejprve představeny oba politické systémy, v nichž jednotlivé zkoumané subjekty působí, a dále také přístupy některých autorů k teorii institucionalizace. Následně se práce zaměřuje na samostatný výzkum a v závěrečné části dochází k reflexi dosažených výsledků a jejich vzájemnému porovnání.
|
|
|
Úspěšnost plnění volebních programů vládními stranami v letech 2018-2021
Regner, Jakub ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit, nakolik se vládním stranám ANO a ČSSD dařilo během volebního období 2018-2021 plnit jejich volební programy z roku 2017. Z textu volebních programů byly sliby identifikovány pomocí obsahové analýzy a každý slib byl přiřazen ke kategorii podle tematické oblasti. Výsledky výzkumu prokázaly, že hnutí ANO se podařilo splnit 55 % všech testovatelných slibů, zatímco ČSSD splnila pouze 36 % slibů ze svého volebního programu. Výsledky potvrzují i hypotézu založenou na teoretickém předpokladu fungování modelu stranického mandátu ve vyspělých demokraciích, kde držení premiérského křesla vede k vyšší míře plnění volebního programu. Právě tento pozitivní efekt nebyl na případech předchozích volebních obdobích potvrzen. Jako jeden z vnějších faktorů, které mohly významně ovlivnit množství splněných slibů označuje práce pandemii covidu-19.
|
|
|
Pokles volebních preferencí ČSSD po volbách do poslanecké sněmovny roku 2017
Telerovský, Hynek ; Stauber, Jakub (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje České straně sociálně demokratické a zaměřuje se na volební neúspěchy strany v posledních dvou dekádách. Hlavním cílem je odpověď na otázku: Co zapříčinilo volební propad jedné z nejsilnějších politických stran v České republice? Autor v práci určuje potenciální zdroje takového úpadku. V teoretické části se věnuje problémům sociálních demokracií na Evropském kontinentu v souvislosti se světovou finanční krizí roku 2008, ve které spatřuje jeden z obecných faktorů stojících za propad těchto stran. V případě ČSSD autor k této proměnné, přidává ještě neúspěšný pokus o modernizaci ČSSD, který mohl přispět k jejímu úpadku. V praktické části práce jsou oba sledované faktory zkoumány detailněji se specifickým zaměřením na ČSSD. Pomocí metody synchronní komparace autor srovnává proměny volební úspěšnosti jednotlivých sociálně demokratických parlamentních stran v časově vymezeném období 2010-2021. Kritériem pro komparaci je proměnná: ekonomická krize v roce 2008. Druhý faktor, týkající se volebních výsledků ČSSD po modernizaci strany je zkoumán v souvislosti s pohybem voličů a vznikem nových politických stran na základě analýzy sociologických dat. Výsledky potvrzují autorův předpoklad, že prohlubující se volební propad ČSSD je úzce spjat s finanční krizí roku 2008, která byla...
|
|
| |
|
|
Protikorupční strategie politických stran ODS a ČSSD optikou individuální a systémové korupce
Pavlíková, Laura ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Tomášek, Marcel (oponent)
Fenomén korupce se stává v posledních letech neustále více artikulovaným politickými stranami. Do stranických programů se dostávají sekce zaměřené přímo na boj s tímto problémem. Přes veškerou deklarovanou snahu s korupcí bojovat, se situaci neustále nedaří efektivně řešit. Teoretikové zabývající se korupcí se shodují na tom, že má tento jev v současné době v České republice již systémový charakter. Nejedná se tedy o patologické chování individuí v rámci oficiálních norem, ale korupce se již dostala do stádia, kdy vytváří své vlastní normy. Tyto normy jsou silnější, než normy oficiální a patologickým se stává naopak jednání nekorumpující. S korupcí, která se nachází v této formě, je nutné také bojovat zcela odlišnými prostředky, než z korupcí individuálního charakteru. Politické strany, jakožto kolektivní aktéři rámují problematiku tak, aby jimi nabízená řešení budila dojem těch nejlepších možných. Na základě teoretického rámce vytvořeného z teorie individuální a systémové korupce a tří myšlenkových směrů, jak s korupcí bojovat přináší tato práce obraz toho, jak na korupci nahlížejí politické strany ODS a ČSSD a jaké deklarují protikorupční strategie v rámci časového horizontu let 1997 až 2013. Ukazuje se, že u obou stran je možné sledovat v průběhu let zvětšení prostoru, který boji s korupcí ve...
|
|
| |
|
|
Reflexe teorie optimální měnové oblasti v diskurzu politických stran ČSSD a ODS o vstupu ČR do eurozóny v letech 2010 - 2012
Müller, Lukáš ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Tato studie se zabývá reflexí teorie optimální měnové oblasti (Optimal currency area - OCA) ve veřejné diskuzi dvou nejsilnějších českých politických stran, ČSSD a ODS, o vstupu ČR do eurozóny. Přestože eurozóna před začátkem zkoumaného období nesplňovala kritéria, daná OCA, vstupovaly obě politické strany do voleb do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR v květnu 2010 s více či méně proevropským volebním programem navzdory klesajícímu trendu veřejné podpory přijetí eura v ČR. Jak ČSSD, tak ODS však ve své argumentaci pouze omezeně zohledňovaly nedostatky evropské měnové unie, vyplývající z neplnění kritérií OCA a svůj postoj vysvětlovaly pomocí jiných témat. Zatímco ČSSD svou proevropskou rétoriku udržela i po volbách, u ODS došlo k postupnému odklonu, který vyústil až v požadavek strany o referendu o zavedení eura v ČR. Sociální demokraté pak v předvolebním období drželi hlavní linii debaty o vstupu ČR do evropské měnové unie, po volbách však ze svých pozic ustoupili a drtivou většinou svých veřejných prohlášení pouze reagovali na výroky či skutky představitelů ODS.
|
|
| |
host ::
RSS.